Každý původce odpadu – je povinen předcházet vzniku odpadů a pokud odpad vznikne, soustřeďovat jej odděleně, aby mohl být předán oprávněným osobám k využití nebo odstranění.

Energetické využití směsného komunálního odpadu (SKO) v zařízení ZEVO

• • zajišťuje maximální využití energetického potenciálu z SKO
  • šetří primární neobnovitelné zdroje surovin a energií
  • přispívají k energetické bezpečnosti v dané obci s CZT tím, že omezují závislost na dovozu fosilních paliv pro výrobu tepla a el. energie
  • naplňuje významné části environmentálních závazků ve vztahu k omezování využívání fosilních paliv, produkce fosilního CO2 a dalších skleníkových plynů.
  • SKO se v ZEVO v důsledku chemické termo-oxidační reakci přeměňuje přímo na tepelnou energii, následně i na elektrickou energii, přičemž se minimalizuje riziko šíření patogenů.
  • na konci spalovacího procesu se ze škváry separují feromagnetické i neferomagnetické kovy zbavené organických zbytků, etiket, barviv, lepidel a ochranných vrstev konzerv, které mají vyšší kvalitativní parametry než kovy vytříděné z SKO, a jsou následně předávány k materiálovému využití
  • škvára jako inertní anorganický materiál má potenciál využití ve stavebnictví
  • Provozovatelé zařízení pro energetické využívání odpadů mají nastaveny kontrolní mechanizmy, jak předejít přijetí nevhodného a nežádoucího odpadu, ale není v jejich silách důsledně kontrolovat, že SKO (82 %) neobsahuje materiály vhodné k recyklaci

Třídění SKO a výroba alternativního paliva (TAP)

• Ze sídlištního SKO lze z poloautomatické dotřiďovací linky na SKO získat cca 10 % materiálově využitelných složek (sklo, papír, plasty, kovy).
• Při technologické úpravě a sušení se odstraní cca 15 % vlhkosti, 10 % inertního podílu se odstraní skládkováním, a 65 % SKO se přemění na alternativní palivo (TAP) pro spalování v multipalivových kotlích.

• výroba TAP vyžaduje další energeticky náročné operace (sušení, drcení, třídění),
•  třídění a manipulace zvyšuje riziko šíření mikroorganismů, bakterií a virů
• přeprava TAP k energetickému využití zvyšuje spotřebu fosilních paliv, emise CO₂, NO_x a prachu
• zařízení spalující paliva TAP musí mít integrované obdobné systémy čištění spalin a plnit stejné emisní limity pro legislativně vyjmenované znečišťující látky jako ZEVO

Logisticky a technologicky je proces složitější, ekonomicky i environmentálně náročnější a celkově méně efektivní než přímé energetické využití odpadů v ZEVO.
Shrnutí:
Z výsledků jediné třídící linky na SKO v ČR, je zřejmé, že v SKO neobsahuje tak významný podíl materiálově využitelných složek, jak některé organizace deklarují, přičemž jejich vytřídění je technologicky, energeticky, ekonomicky, environmentálně náročné, tedy ve svém důsledku neefektivní. ZEVO se stává skutečnou recyklační technologií z důvodu maximálního využití energetického potenciálu ze zbytkových odpadů, při zajištění vyseparování železných, barevných i vzácných kovů ze škváry a potenciálu využití škváry ve stavebnictví.

Sdělení: Polovina vajec ze dvorků v okolí spalovny by musela být stažena z prodeje, pokud by se prodávala na trhu. Nutně potřebujeme zjistit více o skutečném vlivu spalování odpadů na životní prostředí.

Fakta: Více než 20 let upozorňují odborné studie z celého světa na zvýšené riziko kontaminace vajec z volného chovu, zejména těžkými kovy, dioxiny, PCB a mikrobiálními látkami (EFSA, 2020; WHO, 2018). Tyto výsledky se pravidelně objevují ve veřejném prostoru, ale odborníky nepřekvapují, neboť obdobné závěry ověřily nebo publikovaly již dříve. Analýzy z těchto studií ukazují, že podobné výsledky nejsou výjimkou ani v oblastech bez spaloven odpadů a souvisejí především s kvalitou půdy a krmiva

Vývoj vajíčka je citlivě propojen s prostředím, ve kterém slepice žije. Vaječný folikul se vyvíjí ve vaječníku 21 dní a následné vajíčko ve vejcovodu 24–26 hodin. Kvalita potravy, půdy a lokalita, kde slepice hledá potravu, výrazně ovlivňuje obsah kontaminantů ve vejci. Imisní koncentrace dioxinů v ovzduší jsou milionkrát nižší než hodnoty nalezené ve vejcích a ve vodě jsou prakticky nerozpustné. Z toho vyplývá, že hlavním zdrojem kontaminace je potrava a kontakt s půdou obsahující kontaminované látky a nikoliv to, co slepice dýchá, anebo pije. Výzkumy proto doporučují pečlivě zvažovat vhodnost lokality pro volný chov a kvalitativní kontrolu krmiva (EFSA, 2020).

Každý zdroj dioxinů má svůj charakteristický „otisk prstu“ – specifický profil kongenerů. Analýza tohoto profilu umožňuje jednoznačně rozlišit, zda kontaminace pochází ze spalovny, z lokálního topeniště nebo z jiného zdroje. Pokud by zdrojem kontaminace byla například spalovna odpadů (ZEVO), muselo by dojít ke shodě:

– v počtu převládajících kongenerů

– v druhové skladbě kongenerů

– k stejnému procentuální zastoupení nalezených kongenerů

Shrnutí:

Analýzy vajec odebraných v okolí ZEVO Plzeň, ukázaly, že počty, druhové zastoupení a procentuální poměry kongenerů dioxinů vzájemně neodpovídají, vzorky vajec se lišily jak mezi sebou, tak neodpovídaly ani profilům ZEVO Plzeň. Výsledky tak potvrzují, že zdroje kontaminace vajec jsou lokální a mají odlišný původ například z historicky zatížené půdy nebo nevhodného krmiva a jejich kontaminaci nelze spojovat s provozem ZEVO Plzeň.

Tvrzení: Škvára obsahuje látky mající škodlivé účinky na životní prostředí a lidské zdraví. Jsou to různé chemické látky, jako těžké kovy (olovo, kadmium), halogenované sloučeniny (PCB, PCDD/F, PBDD/F), perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) a mikroplasty.

Fakta

Chemické složení

• Hlavní složku škváry tvoří hlinitokřemičitany vápenaté a železitan vápenatý.
• Přítomnost volného hydroxidu vápenatého ve škváře způsobuje její alkalickou reakci.
• po odloučení kovů a odležení (imobilizaci) jde o stabilní inertní anorganický materiál,

Těžké kovy

• Obsahy těžkých kovů ve škváře jsou v zařízení ZEVO dlouhodobě monitorovány.
• Data z posledních 30 let prokazují trvalý pokles koncentrací sledovaných těžkých kovů např.  Pb, Ni, Cd, Cr a Hg, a to na úroveň běžnou v životním prostředí.
• Další významné snižování jejich koncentrací již nelze reálně očekávat.

Dioxiny a PCB

• Směsný komunální odpad obsahuje dioxiny v rozmezí 50–250 ng TEQ/kg, zatímco ve škváře jsou všechny sledované kongenery dioxinů pod mezí detekce akreditovaných analytických metod.
• Podle vyhlášky č. 273/2021 Sb. příl. č. 6 se hodnoty pod mezí detekce považují za nulové.
• Totéž platí pro koncentrace PCB kongenerů ve škváře.

Bromované dioxiny

• Koncentrace bromu v SKO jsou až 1000× nižší než chloru.
• Poměr brom/chlor ve spalinách odpovídá jejich poměru v přijímaných odpadech.
• V důsledku nízkých koncentrací bromu ve spalinách je přímo úměrně omezena možnost jeho rekombinace za vzniku bromovaných dioxinů
• Ve škváře nebyly bromované dioxiny prokázány.

Poly a perfluorované látky PFAS/PFOS

• PFAS se rozkládají při teplotách nad 600 °C, přičemž ošetřené textilie fluortelomery (goretex) při teplotách 725 °C dosahují účinnosti destrukce > 99,9 %.
• Spalováním PFOS/PFAS nevede k jejich zpětné rekombinaci ani k emisím těchto látek, ale ke vzniku plynů (CF₄, C₂F₆).
• Díky přítomnosti Ca(OH)₂ při spalovacím procesu přechází organické sloučeniny fluoru v stabilní fluorid vápenatý (CaF₂).

Mikroplasty

• Plasty se při teplotách kolem 100- 460 °C na roštu zcela rozkládají, rychlost jejich rozkladu souvisí s velikostí a tloušťkou materiálu a na typu polymeru
• Teploty na roštu dosahují hodnot 900 °C a ve spalovací komoře ještě vyšší.
• Mikroplasty se ve škváře ani v emisích nebyly detegovány

Shrnutí

Škvára ze ZEVO je minerální anorganický materiál s dlouhodobě sledovaným chemický složením.

• Obsahy těžkých kovů ve škváře jsou stabilní a mají v čase klesající trend
• Dioxiny, PCB i bromované dioxiny se ve škváře nevyskytují v detekovatelném množství.
• PFAS/PFOS v aplikovaných formách komunálních odpadů jsou při spalování prakticky zcela rozloženy a produkty jejich rozkladu jsou fixovány do stabilních forem.
• Mikroplasty se v rámci spalovacího procesu za vysokých teplot zcela rozloží.

Na základě dostupných vědeckých dat a dlouhodobého monitoringu není důvod vylučovat škváru ze stavebního využití. Při dodržení legislativních podmínek představuje bezpečný, environmentálně vhodný materiál, jehož využití přispívá k úspoře primárních neobnovitelných zdrojů a podporuje principy oběhového hospodářství.

Fakta

Přírodní role oxidu uhličitého

Oxid uhličitý (CO₂) a vodní pára jsou klíčové anorganické sloučeniny života a zároveň dva nejvýznamnější skleníkové plyny. Bez nich a bez sluneční energie by neprobíhala fotosyntéza, která je základem života na Zemi. Skleníkové plyny se podílejí na přirozeném skleníkovém efektu, který udržuje průměrnou teplotu Země přibližně na +15 °C tedy teplotě vhodné pro život (oproti −18 °C bez tohoto efektu).
CO₂ je tedy nejen „skleníkovým plynem“, ale také základním stavebním kamenem celého ekosystému a tedy i přirozenou součástí globálního koloběhu látek v životním prostředí.

V geologické minulosti se CO₂ v atmosféře přirozeně vyskytoval i v mnohonásobně vyšších koncentracích než dnes, aniž by to bránilo rozvoji fauny a flóry.
Družicová měření NASA a dalších institucí ukazují, že zvýšené koncentrace CO₂ v atmosféře mohou mít i pozitivní výsledky – například:

• v posledních dvou desetiletích vzrostl celosvětový podíl zelené vegetace na Zemi přibližně o 5 %,
• prodloužilo se vegetační období,
• úroda dozrává i v severnějších oblastech,
• ubývá extrémně krutých zim, čímž se zvyšuje dostupnost potravin pro rostoucí počet obyvatel planety

Podíl přírodních a antropogenních emisí

Celková hmotnost oxidu uhličitého v atmosféře se odhaduje na asi 3 000 gigatun, což odpovídá 0,04 % objemu atmosféry.
Přírodní procesy – např. fotosyntéza, dýchání organismů, rozklad biomasy, koloběh v půdách a oceánech, vulkanická činnost každoročně uvolní přibližně 550 gigatun CO₂.
Pro srovnání: antropogenní činnost (spalování fosilních paliv, průmysl, doprava) přispívá přibližně 36–37 gigatun CO₂ ročně, tedy asi 6 %  přírodních procesů.

• Klimatický systém v souvislostech

Klimatický systém Země je mimořádně složitý a dynamický proces. Na klimatických změnách se podílí kombinace řady faktorů např. skleníkové plyny (CO₂, CH₄, N₂O, H₂O), aerosoly, změny druhové skladby vegetace, pokryv Země, oceánské proudění, sluneční aktivita, vulkanická činnost či dlouhodobé Milankovičovy cykly (IPCC, 2021).
Vliv antropogenních zdrojů proto představuje jeden z řady faktorů, které mohou ovlivňovat současné klimatické trendy, nikoliv však jediný nebo dominantní. Vzájemná interakce mezi přírodními a antropogenními procesy je předmětem intenzivního výzkumu (EEA, 2022).

Role energetického využívání odpadů

V tomto kontextu má energetické využívání odpadů v ZEVO své opodstatnění i z hlediska klimatu:

• větší část emisí CO₂ ze ZEVO je biogenního původu, tedy klimaticky neutrální,
• naopak skládkování odpadů vede k produkci metanu (CH₄), který má více než 28× vyšší radiační sílu než CO₂ (schopnost vázat teplo v atmosféře),
• přesměrování odpadů ze skládek do ZEVO spojené s úsporou fosilních paliv při výrobě tepla a elektrické energie, reálně snižuje celkovou bilanci skleníkových plynů.

Tím provozy ZEVO přispívají k naplňování cílů EU v oblasti ochrany klimatu, energetické bezpečnosti a oběhového hospodářství.

Shrnutí

Klimatické změny jsou výsledkem souběžného působení celé řady přírodních a antropogenních procesů, z nichž antropogenní emise jsou jedním z nich. Oxid uhličitý je přirozenou a životně důležitou složkou atmosféry, nikoli primární příčinou klimatických změn.
Energetické využití odpadů pak v tomto rámci představuje racionální a environmentálně přijatelnou cestu, jak omezit emise metanu ze skládek, využít biogenní uhlík a snížit závislost na fosilních palivech. ZEVO  představuje důležitý článek pro naplňování klimatických cílů a zároveň přispívá k uzavření kruhu oběhového hospodářství.