SAKO Brno posouvá využití škváry do reálného provozu. Testovací plochu prověří těžká nákladní doprava

SAKO Brno dokončilo ve svém areálu zkušební plochu, v jejíž konstrukčních vrstvách byla využita škvára vznikající v zařízení pro energetické využívání odpadu (ZEVO). Realizace plochy je součástí výzkumného projektu, který ověřuje možnosti využití upravené a vyzrálé škváry jako částečné náhrady přírodního kameniva při výstavbě a opravách pozemních komunikací. Konstrukci nyní prověří každodenní provoz areálu – vedle osobních automobilů především pravidelné zatížení těžkou nákladní dopravou.

Zkušební plocha vznikla v rámci projektu „CL02000058 – Ověření využitelnosti škváry ze spalování komunálních odpadů a podobných odpadů z průmyslu jako suroviny pro výstavbu konstrukčních vrstev pozemních komunikací“, který je podpořen Technologickou agenturou ČR v programu DOPRAVA 2030 a Ministerstvem dopravy ČR. Na projektu kromě SAKO Brno spolupracuje Centrum dopravního výzkumu a Výzkumný ústav stavebních hmot.

Od laboratorních zkoušek ke skutečné komunikaci

Dosavadní laboratorní zkoušky a vývoj jednotlivých směsí doplňuje praktické ověřování přímo v provozních podmínkách brněnského ZEVO. Zkušební plocha má celkovou výměru 777 m² a je rozdělena na čtyři části s rozdílnou skladbou konstrukčních vrstev. Vedle referenční varianty bez obsahu škváry jsou testovány konstrukční vrstvy, ve kterých je část přírodního kameniva nahrazena škvárou. V některých podkladních vrstvách tvoří škvára 30 hmotnostních procent směsi se štěrkodrtí, jedna z variant pak pracuje také se samostatnou vrstvou vyzrálé škváry. Takové uspořádání umožní jednotlivé konstrukce v dalších letech vzájemně porovnávat za stejných provozních a klimatických podmínek. Sledování má ověřit únosnost, stabilitu, objemovou stálost a provozní způsobilost konstrukčních vrstev obsahujících škváru při dopravním a klimatickém zatížení. Součástí projektu je také sledování environmentálních parametrů v bezprostřední blízkosti zkušební plochy.

Před použitím prošla škvára zpracováním na vlastní separační lince provozované společností SAKO Brno, kde z ní byly odděleny železné a neželezné kovy, a následně procesem zrání.

Poměr jednotlivých složek použitých směsí byl zvolen na základě stanovení křivek zrnitosti vstupních materiálů. Laboratorní zkoušky provedené v roce 2025 ukázaly, že směs tvořená 70 % štěrkodrti a 30 % škváry splňuje před i po laboratorním hutnění požadavky na zrnitost směsi ŠDA frakce kameniva 0/32 podle ČSN EN 13285. Přestože při laboratorním hutnění docházelo k částečnému drcení zrn škváry, výsledná křivka zrnitosti zůstala vyhovující. V příslušné nestmelené směsi tak bylo možné nahradit škvárou 30 hmotnostních procent přírodního kameniva při zachování požadavku na zrnitost výsledné směsi. Tyto výsledky byly jedním z důvodů, proč byla směs vybrána pro ověření na zkušební ploše v areálu ZEVO Brno. Výsledky dlouhodobého sledování mají ukázat, zda si navržené směsi a konstrukční skladby v podmínkách odpovídajících každodennímu provozu zachovají požadované technické a environmentální vlastnosti.

Stavební realizaci zkušební plochy provedla společnost Skanska, která podle navržených skladeb konstrukčních vrstev vybudovala jednotlivé zkušební úseky. Realizace vyžadovala přesné oddělení jednotlivých variant tak, aby bylo možné jejich vlastnosti v následujících letech vzájemně porovnávat a dlouhodobě vyhodnocovat. Díky odbornému přístupu všech zainteresovaných společností se podařilo převést laboratorně navržené řešení do podmínek skutečné stavby.

Další krok k oběhovému hospodářství

Pro SAKO Brno má projekt zásadní význam z pohledu dlouhodobé snahy o co nejefektivnější využití zdrojů obsažených v komunálním odpadu. Odpad, který není možné smysluplně materiálově využít, poslouží v ZEVO k výrobě tepla a elektrické energie. Ze škváry jsou následně separovány železné a neželezné kovy, které se vracejí zpět k dalšímu materiálovému využití. Výzkumný projekt nyní ověřuje možnosti využití zbývající minerální složky škváry.

Pokud projekt potvrdí technickou vhodnost a environmentální bezpečnost navrženého řešení, mohl by být materiál vznikající po energetickém využití odpadu smysluplně využíván jako náhrada části primárních stavebních surovin. Projekt tak propojuje odpadové hospodářství, energetiku a stavebnictví. Na energetické využití odpadu a získávání kovů může navázat využití minerální složky při výstavbě, rekonstrukcích a opravách pozemních komunikací. Cílem je snížit spotřebu primárních surovin a podpořit oběhové hospodářství.

Výstavbou plochy výzkum nekončí

Samotné dokončení zkušební plochy není konečným výsledkem projektu. Nyní naopak začíná jedna z jeho nejdůležitějších etap – dlouhodobé sledování chování jednotlivých konstrukcí v reálných provozních podmínkách.

Projekt počítá s monitoringem a měřením zkušebních úseků s cílem ověřit vhodnost jednotlivých způsobů využití vyzrálé škváry. Získaná data mají sloužit k posouzení technických i environmentálních parametrů a k upřesnění technických postupů pro její bezpečné využívání v konstrukčních vrstvách komunikací v mezích platné legislativy a podpořit širší využití v praxi.

Pravidla pro využití škváry platí od srpna 2021

Právní rámec pro tento způsob využití škváry v České republice zavedla vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady v roce 2021. Paragraf 7 vyhlášky vymezuje podmínky využití strusky ze spalování ostatních odpadů k zasypávání a definuje použití v podkladových vrstvách pozemních komunikací, u parkovišť a manipulačních ploch v průmyslových zónách a pod základy a podlahami průmyslových a skladových budov. Před využitím musí být vytříděny železné i neželezné kovy a škvára musí projít zráním, zahrnujícím nejméně 28 dnů skladování na vodohospodářsky zabezpečené ploše. Současně musí splnit příslušné limitní požadavky stanovené vyhláškou.

Výsledky projektu mohou přispět k tomu, aby materiál, který dnes vzniká jako výstup energetického využití odpadu, našel za přesně stanovených podmínek další smysluplné využití a současně pomáhal šetřit omezené přírodní zdroje.

Ing. Jan Salnek, vedoucí environmentálního oddělení SAKO Brno, a.s.